DD68

.

.

Poťouchlý Tlusťjochůff návrh - Což pod Muzeem udělat odbočku k nádraží Františka Josefa (=později Wilsoňák). Ostatně to tu už bylo:

.

(Z Tlusťjochovy sbírky starých pohlednic).

.

.

.

Dodatek k roku motýla:

.

Foto: Praha, Čelákovského sady; červenec 2026.

.

.

.

Sekce de Kly:

.

.

Kompilace toho, co  objevili chatbotové:

Antonín Reissenzahn (1850–1903) byl český průmyslník, konstruktér a slévač, původem z Pardubic. Do Prahy přišel v 70. letech 19. století a vybudoval zde jednu z významných sléváren a továren na hospodářské stroje. 

Jeho podnik sídlil v tehdejších Bubnech (Praha VII/VIII podle tehdejšího správního členění) přibližně v místech dnešního Veletržního paláce. Po zániku firmy byl areál zbořen právě kvůli výstavbě paláce.

Reissenzahn získal několik ocenění na průmyslových výstavách. Na Jubilejní zemské výstavě roku 1891 předvedl mimo jiné unikátní parní pluh, který tehdy neměl v českých zemích konkurenci. Dokonce si jeho výrobky prohlédl císař František Josef I. 

Antonín Reissenzahn zemřel poměrně mladý – roku 1903 ve věku 53 let. Firma ještě nějakou dobu pokračovala, ale rostoucí konkurence velkých strojírenských podniků její význam postupně oslabila. Definitivně zanikla kolem roku 1925 při výstavbě Veletržního paláce. 

Zajímavost z historie:

V roce 1891 spadl slavný balon Kysibelka přímo do areálu Reissenzahnovy továrny. Událost byla tehdy velkou senzací a dochovaly se fotografie, na nichž jsou vidět dělníci továrny i samotný balon.

.

Foto: Wrocław; červen 2026.

Wrocław: Blíže vizte zde

.

Foto: Hradec Králové; červen 2026.

.

.

Tento dekl jsem získal díky výluce pražského metra, když byl přerušen provoz na lince C v úsek "Pražského povstání" - "Nádraží Holešovice". Ježto jsem se nechtěl tlačit v náhradní autobusové dopravě, šel jsem do práce z Pražského povstání přes Pankrác, Vyšehrad, až na Karlák. A na Pankráci jsem kápl na teto dekl.  A protože jsem byl komentářem eN poučen, že Pankrác není čtvrť, tak mne nápis "Město Nusle" nepřekvapil. Vždycky mne potěší, když věci do sebe takto zapadnou.

.

.

.

Něco o dress code ometače kanálových de Klů:

.

.

.

.

.

Tlusťjochovy koláže:

.

Foto: Praha, Ulici 28.října; popraskaný skleněný poklop v dlažbě; zrcadlová koláž; červenec 2026; Cyklus Jizvy & Pukliny.

.

.

.

Dodatek k mezinárodnímu filmovému festivalu Karlovy Vary - aneb jak to vypadlo před 75ti lety:

.

.

Vznesl jsem dotaz na AI, zda jsou na těch známkách na efdécéčku zobrazeny výjevy z promítaných filmů: 

Ano, tyto poštovní známky vydané k VI. MFF Karlovy Vary 1951 zobrazují scény ze dvou konkrétních, vysoce oceňovaných sovětských filmů, které v té době silně rezonovaly s tehdejší politickou ideologií: 

• Známky s motivem muže a ženy s vlajkou (hodnoty 0,80 Kčs a 4,00 Kčs s textem „Se sovětským filmem v boji za mír“) zachycují scénu z velkofilmu Pád Berlína (Paděnije Berlina, 1949). Tento dvoudílný agitační snímek režiséra Michaila Čiaureliho získal Hlavní cenu (Křišťálový globus) na předchozím, V. ročníku festivalu v roce 1950. 
• Známka s motivem dělníků na stavbě (hodnota 1,50 Kčs s textem „Se sovětským filmem k výstavbě socialismu“) zobrazuje scénu ze sovětského filmu Velký občan (Velikij graždanin, 1937–1939) režiséra Fridricha Ermlera.

.

.

.

Jak jsem díky ulovené staré pohlednici Prahy objevil obdivuhodnou osobnost:

.

.

Na druhé straně pohlednice: "Národní divadlo v slavnostní výzdobě o padesátiletém jubileu 1918"; Pragaphot s..r.o. Praha VII. Poptal se AI a zde je výsledek:

Autorem této fotografie je přímo průmyslník a automobilový závodník Antonín „Teny“ Kumpera (v té době jako sedmnáctiletý mladík nazývaný rodinnou zdrobnělinou Toník Kumpera)

Kontext vzniku fotografie a vydavatelství

• Autorství: Nápis Foto: „Toník Kumpera“ v pravém dolním rohu pohlednice jasně označuje tehdy sedmnáctiletého Antonína Kumperu. Ten byl již od mládí zapáleným a nadšeným amatérským fotografem, což u technicky a vizuálně orientovaného mladíka ze zámožné rodiny nebylo neobvyklé. 
• Historická událost: Snímek zachycuje Národní divadlo v květnu roku 1918, konkrétně během velkolepých oslav 50. výročí položení základního kamene Národního divadla (které se konalo 16.–17. května 1918). Tyto oslavy se staly masovou národní manifestací za samostatnost a předznamenaly vznik Československa o několik měsíců později.
• Vydavatelství Pragaphot: Firma Pragaphot spol. s r.o. (se sídlem v tehdejší Praze VII) byla tiskárna a nakladatelství pohlednic aktivní právě v závěru první světové války. Masově vydávala fotoreportážní pohlednice z klíčových pražských událostí roku 1918 – včetně těchto květnových oslav u Národního divadla a pozdějšího prosincového příjezdu prezidenta Masaryka do vlasti. Mladý Toník Kumpera jim zřejmě poskytl svůj vydařený amatérský snímek k tisku.

Antonín „Teny“ Kumpera (1901–1990) byl významný český strojní inženýr, průmyslník a automobilový závodník. Jako generální ředitel a spolumajitel slavné Akciové společnosti Walter v pražských Jinonicích proslul výrobou spolehlivých leteckých motorů a úspěšných motocyklů a automobilů značky Walter. 

Klíčové milníky jeho života

• Vedení továrny Walter: Továrnu vybudoval se svými bratry a udělal z ní světově uznávaného výrobce. Motory Walter poháněly řadu slavných československých letadel. 
• Letecký nadšenec: Sám byl aktivním pilotem a podporoval rozvoj československého letectví.
• Závodník: Závodil na motocykletech a automobilech. Doma i v cizině vyhrál mnoho cen. 
• Život v emigraci: Po druhé světové válce mu byl komunistickým režimem zkonfiskován majetek (včetně zámku Koloděje). Proto v roce 1948 emigroval s rodinou do Jižní Ameriky, kde pokračoval v podnikání

.

.

Cyklokoutek pro Rowdyho:

.

(Z Tlusťjochovy sbírky starých pohlednic).

Poznámka: Možná jsem to fptopohlednici vyjevil na starém blogu.

.

.

.

SpQ - Kronika 1907:

.

.

.

.

Utlumovaná divize rébusů:

.

Poznámka: Je to fakt ptákovina nejvyššího kalibru vytažená z hlubin smetiště  "zbytečností". Takže to ani nedávám do úkolů, ale jak říkávala moje matrikářka "Dobrovolnosti se meze nekladou".

.

.

.

Plénoúkoly a plénoúkoly:

.

1) Co uděláte, spatříte-li ometače kanálových deklů v akci?

2) Víte, kdo byla Josephine Dora (viz cyklokoutek)? Přeložte německý nápis na pohlednici.

3) Simon van den Bergh nebyl ve skutečnosti vynálezcem margarinu, byl je ho největším výrobcem. Víte, kdo skutečně margarín objevil?

.

.

.

Bonusy a jiná lákadla:

.

P.T. ctihodná obec čtenářská nechť ve své vyssokodobroduššnosti rozhodnouti ráčí, zda vyjeven A) Pozdrav z XI divadelních šibřinek či B) Gruss vom Schützenfest, Tlusťjochůff dekret trojhlasný pro tento článek udělen jest Rowdymu.

.

.

.

Pro Fredyho:

.

"Orkouhlá-Jírů místo másla používá margarín," žaloval emeritní učitel Bejla.

.